Problém suburbanizace /říjen 2009/

V říjnu 2009 jsme se v ekologickém praktiku věnovali problému suburbanizace neboli sídelní kaši. Srovnávali jsme dvě vybrané lokality Moravany a Ostopovice a pomocí dotazníkového šetření jsme zjišťovali názory obyvatel v těchto oblastech na rozrůstání vesnic, dopravní propojenost s městem a  poskytování služeb od obecních úřadů.

 Po vyhodnocení žáci zjistili, že více služeb je nabízeno v Ostopovicích, kde je i lepší občanská vybavenost a častější dopravní spojení. Nové domy jsou stavěny jen ve dvou menších lokalitách a daleko lépe se začlenily do původní zástavby. Velká nespokojenost byla s cenou jízdenky za MHD.

 V Moravanech žáci zjistili, že obecní úřad poskytuje relativně hodně služeb pro starší obyvatelstvo, ale je zde zase horší dopravní spojení s Brnem (jen jedna zastávka a málo spojů). Co zhodnotili jako nevhodné je nově vznikající zástavba rodinných domků na zelené louce v celém okolí Moravan.

 

Přírodovědně-ekologický kurz Krásensko /29. září – 2. říjen 2009/ 

Ve dnech 29. 9. - 2. 10. 2009 se žáci EKO GYMNÁZIA zúčastnili přírodovědně ekologického kurzu v Krásensku. Akce proběhla na Rychtě, což je sídlo Lipky a Rezekvítku, školského zařízení pro environmentální vzdělávání. Pracovníci Rychty připravili pro žáky pestrý program s přírodovědnou, geografickou  a ekologickou tématikou.

První den nás pracovník Rychty seznámil s provozem a řádem  na Rychtě. Odpoledne pak probíhal program ekologické výchovy spojený s různými hrami, podobný zábavný program pokračoval i po večeři.

Druhý den byli žáci na celodenní exkurzi nazvané Putování k propadání. Prošli okolí Rudice, navštívili místní větrný mlýn a geopark. Prohlédli si skalní amfiteátr Kolíbky a Rudické propadání.   

V nedaleké pískovně Seč jsme obdivovali barevné písky, geody a fosilie. Žáci si během vycházky všímali i místní flóry, v jeskyni zahlédli netopýry. Prošli se po dnech tří zaniklých moří a viděli, jak voda přetváří krajinu i v současnosti.

Třetí den byl orientován na téma Trvale udržitelný život. Žáci sledovali vývoj vztahu člověka a prostředí, seznámili se s obnovitelnými zdroji energie a vyslechli přednášku o ekodomech. Večer pak studenti začali ve skupinách pracovat na vlastním projektu ekodomu. Práce na tomto projektu byla ukončena čtvrtý den pobytu konferencí, na které studenti předvedli svoje návrhy ekodomů.

Poslední den pracovníci Rychty zhodnotili práci studentů, průběh celého kurzu, odměnili nejlepší výkony. Kromě výchovně vzdělávací náplně kurzu byli žáci vedeni také k ohleduplnosti ke svému okolí, třídění odpadu, byl čas i na sportovní vyžití (kopaná, stolní tenis).

 

Terénní výuka 'Lesní ekosystémy - arboretum Řícmanice' /2. září 2009/

Žáci sext se v rámci výuky Základů ekologie zúčastnili exkurze zaměřené na poznání lesních ekosystémů a lesního hospodaření šetrného k přírodě. Program byl připraven ve spolupráci s lesním pedagogem z ÚHÚL Brno a zajímavé praktické úkoly probíhaly na několika stanovištích.

Na prvním stanovišti si ověřili znalost potravní pyramidy lesních organismů, dozvěděli se něco o myslivosti a vlivu zvěře na lesní ekosystém. Na dalším žáci měřili výšku stromů, odhadovali věk stromů a počítali roční přírůstky. Zjišťovali také počet semenáčků na metr čtvereční. Na třetím si povídali o lesních vegetačních stupních a o tom, jak probíhá šetrné lesní hospodářství. Zpestřením exkurze byla prohlídka řícmanického arboreta s unikátní sbírkou jehličnanů celého světa.

 

Terénní výuka 'Ekologický pohled do krajiny' /17. - 20. června 2009/

Na závěr roční výuky Základů ekologie a Ekologického praktika se žáci sext zúčastnili čtyřdenní terénní výuky v oblasti CHKO Pálava a Biosférické rezervace Dolní Morava. Na pobytovém kurzu žáci poznali území kolem Pavlovských vrchů, které je starou kulturní oblastí, jež byla osídlena již před více než 25 000 lety. Navštívili různé biotopy a cenné chráněné lokality. Většina účastníků po celou dobu kurzu používala jako dopravní prostředek kola, ostatní především vlak.
První den cyklistická skupina vyjela po mezinárodní cyklostezce Brno - Vídeň směrem na jih a v odpoledních hodinách dorazila do vinařské vesnice Pavlov. Pěší část výpravy cestovala vlakem do Břeclavi a odtud do Klentnice. Zde nastoupili naučnou stezkou Děvín. Na jednotlivých zastaveních se dozvěděli o stepních organismech Pálavy, managementu údržby původních společenstev, o osídlení oblasti a využití území v minulosti dávné i nedávné. Večer žáky navštívila paní Abrlová z rodinné biofarmy na víno a bylinky a seznámila je  s pravidly ekozemědělství.
Druhý den byl především pro cyklisty fyzicky náročný. Žáci prošli s pracovníkem CHKO Pálava NPR Křivé jezero se zachovalým lužním lesem a poté absolvovali okruh unikátním Lednicko-valtickým areálem zařazeným mezi památky UNESCO.  
Třetí den čekala žáky návštěva krásného multikulturního města Mikulova. Na náměstí se dozvěděli o významném rodu Ditrichštejnů a prohlédli si jejich hrobku. V zámecké zahradě nasáli atmosféru jižní Francie, ke které bývají krajinářsky citlivě zasazené stavby Mikulova a  Lednicko-valtického areálu přirovnávány. U židovského hřbitova a poslední mikulovské synagogy slyšeli o osudu mikulovských Židů. Dozvěděli se také, co je to habánská fajáns a odkud habáni neboli novokřtěnci přišli a jak dlouho v Mikulově pobývali. Dalším zastavením byla NPR Turold a blízký geopark. V pozdním odpoledni si cyklistická skupina prošla část naučné stezky Děvín nacházející se podél hřebene Pavlovských vrchů. 
Poslední den čekala žáky a jejich doprovod cesta domů. Vzhledem ke špatnému počasí většina cyklistů nasedla ve Vranovicích do cyklovlaku, našlo se však i několik vytrvalců, kteří v hustém dešti přijeli na kole až do Brna.
Žáci zpracovali z terénní výuky pracovní listy.

 

Terénní ekologický kurz v Centru ekologických aktivit města Olomouce
/15. - 18. června 2009/

Ekologický kurz v Litovelském Pomoraví je chápán jako přípravný kurz pro environmentální vzdělávání v dalším ročníku. Zúčastnilo se ho 27 žáků z kvint A a B.
Žáci se v pondělí seznámili s nízkoenergetickou budovou Centra ekologických aktivit města Olomouce, jejím fungováním (vytápění, větrání, použitými stavebními materiály, umístěním a orientací v krajině, principem využití dešťové vody). Skupinově provedli žáci GPS průzkum po Horce nad Moravou, srovnávali fotografie z předválečné a válečné doby s aktuální podobou krajiny. V úterý proběhla celodenní akce cestou přes Litovelské Pomoraví – cesta do historie a poznávání CHKO (po cestě 8 zastavení) – do Litovle (výstup na radniční věž). Ve skupinkách žáci zpracovali reportáže, které večer představili ostatním (každá skupinka pojala reportáž pro jiný typ periodika – žákovské, bulvární, seriózní a vědecké noviny). Ve středu dopoledne si vyzkoušeli simulační hru Fishbank, zvládli test šetrného spotřebitele. Odpoledne se věnovali globálním problémům – ve skupinkách reprezentujících jednotlivé světadíly srovnávali rozlohu, počet obyvatel, HDP, zásoby ropy, spotřebu ropy, spotřebu energie. Diskutovali o problémech jednotlivých kontinentů i celého světa (zemětřesení, záplavy, nemoci, vysychání jezer, zavodňování pouští, terorismus, sopečná činnost, kyselé deště). Ve čtvrtek podnikli průzkum částí meandrů řeky Moravy od splavu u Hynkova do Sluňákova.

 

Programy Společnosti pro FAIR TRADE  /26. května 2009/

 

 

Skvrny na banánech

8 žáků sexty A a 18 ze sexty B pod vedením profesorek Krampolové a Němčanské se zapojilo do dílny, která se zabývá  problematikou užívání pesticidů v zemědělství a životních podmínek pracovníků banánových plantáží. Žáci hledali souvislosti a řešení problémů. Srovnali své povědomí o banánech s jejich významem pro obyvatele 'banánových zemí' a uvědomili si tak diverzitu druhů banánů a způsobu života lidí v různých částech planety. Sami si rozdělili pesticidy do kategorií a seznámili se s jejich charakteristikou a vlivem na životní prostředí a lidské zdraví. Prostřednictvím působivé filmové ukázky navštívili banánovou plantáž v Ekvádoru. Na základě práce s textem získali informace o obchodu s banány a o vlivu pesticidů na lidské zdraví. Zjistili, jak jsou rozděleny peníze, které v obchodě zaplatíme za banán, a navrhli, jaký by měl být sociálně, ekonomicky a environmentálně chutný banán. Seznámili se s alternativami Fair Trade a Bio banánů.

 

Šaty dělají člověka

24 žáci sexty C absolvovali společně s profesorem Jelečkem dílnu s tímto názvem. Během programu se zamysleli nad povahou současného textilního průmyslu, přičemž si položili nejen otázku, nakolik „šaty dělají člověka“, ale postupně také kdo, kde a za jakých podmínek šaty vyrábí a na čem se tak při jejich koupi mnohdy nevědomky podílíme. Po seznámení s výrobním procesem bavlněného oblečení přiblížila zážitková aktivita pracovní podmínky šiček v rozvojovém světě. Následná práce s textem pak prožitek doplnila o další informace a pomohla žákům uvědomit si souvislost mezi výběrem a nákupem bavlněného oblečení a některými problémy chudých zemí a jejich obyvatel. Žáci porozuměli environmentálním a sociálním problémům spojených s globalizovaným textilním průmyslem a obchodem, přičemž se současně zamysleli nad nesamozřejmostí oblečení a důvody jeho mnohdy přehnaně nízkých cen. Získané poznatky se staly základem jak pro zaujetí vlastního postoje k diskutované problematice, tak pro závěrečnou diskuzi. V té byly kromě konfrontace různých názorů představeny také alternativy, jako je biobavlna, ekologicky příznivější přírodní materiály nebo Fair Trade.

 

Exkurze v přírodní-permakulturní zahradě Střediska ekologické výchovy Rozmarýnek /11. a 12. května 2009/

 

SEV ROZMARÝNEK, sídlící v městské části Brno - Jundrov, připravuje a realizuje v dopoledních hodinách přírodovědné a ekologické výukové programy. Rozmarýnek je originální zejména svou přírodní - permakulturní zahradou. Design pozemku vytvářeli dospělí dobrovolní spolupracovníci, kteří také vydatně fyzicky pomáhali při jeho realizaci. V zahradě je možné spatřit řadu zajímavých staveb (altán, amfiteátr, pozorovatelnu, kompostovací záchod i víceúčelový hrázděný objekt pro malá domácí zvířata se skleníkem) a netradičních prvků (kaskádu jezírek s kořenovou čističkou, „mikrobiotopy“ - tlející kmen, sluneční stráň, „divočinu“ atd.), které podporují rozšíření volně žijících živočichů na obhospodařovaném pozemku. 43 žáků ze sext A,B a C, spolu s jejich pedagogy, mělo unikátní možnost seznámit se s touto ne zcela obvyklou formou využívání zahrady a ověřit si fungování permakulturní filozofie v praxi.

 

Ekosystém dubohabrového lesa – botanická exkurze Pekárna

 

Žáci kvinty A a kvinty B se zúčastnili v dubnu 2009 botanické exkurze v přírodní památce Pekárna v Brně – Žebětíně. Území bylo vybráno záměrně kvůli zachovalému porostu původního dubohabrového lesa. Na jaře je zde velmi dobře pozorovatelný jev „jarní aspekt listnatého lesa“. Žáci na exkurzi viděli mnoho zajímavých  vzácných druhů jarních bylin – např. sasanku hajní a pryskyřníkovitou, podbílek šupinatý, orsej jarní, hrachor jarní, jaterník podléšku. Také se seznámili s důvodem ochrany celého území – původní  listnatý porost, výskyt chráněných druhů rostlin a obojživelníků, hnízdiště ptáků. K exkurzi byl sestaven pracovní list, který žáci během exkurze a po exkurzi vyplnili.

 

Cesta krajinou - terénní exkurze na ekofarmu Dvůr Ratibořice a do elektrárny Dalešice /8. dubna 2009/

 

44 žáků sext EKO GYMNÁZIA BRNO se společně s profesorkami Krampolovou, Němčanskou a profesorem Jelečkem zúčastnilo exkurze, která se skládala ze dvou částí.

Nejdříve jsme zavítali na rodinnou ekofarmu Dvůr Ratibořice, která se zaměřuje na produkci biovýrobků z kozího mléka. Přivítal nás její majitel pan Dobrovolný, který se nám po celou dobu věnoval. Seznámil nás s historií i současností farmy, provedl nás po celé farmě a na závěr proběhla ochutnávka vlastních výrobků a velmi zajímavá diskuze mezi žáky a majitelem farmy.

Druhou částí exkurze byla návštěva vodní přečerpávací elektrárny Dalešice. I zde se nás ujala zasvěcená průvodkyně, která nás nejprve stručně obeznámila s historií vodního díla, potom jsme v informačním centru shlédli dokument společnosti ČEZ o vodních elektrárnách a celá návštěva byla zakončena prohlídkou provozu elektrárny v hrázi přehrady.

Žáci si mohli své nově nabyté vědomosti utřídit pomocí pracovního listu.